Rodinný chov pagekonů
a uroplátů
V případě špatného zobrazení stránek doporučujeme použít webový prohlížeč Google Chrome.
Eublepharis macularius
Co je potřeba vědět ještě před tím, než si gekončíka pořídíte?
Nelze zakoupit zvíře a až poté narychlo shánět informace. Všemu by měly předcházet dlouhé přípravy
a studium správných podmínek chovu a podobně. Musíte počítat s tím, že terarijní zvíře potřebuje stálou péči a nesmí se zanedbávat. Další důležitou věcí, kterou je třeba si před koupí gekončíka uvědomit, je ta, že jakýkoliv ještěr není ani hračka ani zvíře na mazlení. Pokud hledáte společníka na koukání na televizi
a spaní na gauči v náručí, pořiďte si radši kočičku nebo psa :)
O gekončících
Eublepharis Macularius, anglicky Leopard gecko a česky gekončík noční obývá oblasti jižní Asie, Afghánistánu, Pákistánu, severozápadní Indie a některé oblasti Íránu. Pochází z hornatých, skalnatých stepí, kde je převážně suché a teplé podnebí. Přes den jsou schovaní ve skalních úkrytech a na lov vyrážejí až za soumraku. Loví pohybující se potravu jako je hmyz, pavouci a podobně. Typickým znakem gekončíka nočního je tlustý ocas, do kterého ukládá živiny a pomáhá mu přežít období bez stálého přísunu potravy. Na rozdíl od jiných druhů gekonů mají gekončíci noční pravá oční víčka a nohy s drápky, které jsou uzpůsobeny k chození na kamenech a hrubém písku. Barevná škála gekončíků je obrovská a každý rok se objevují nové mutace až to vypadá, že klasické přírodní zbarvení brzy z chovů vymizí
Terárium
Pro pár či trio (tedy jednoho samce a dvě samice, nikdy nesmí být pohromadě více samců, docházelo by k potyčkám) je ideální velikost d60 x h45 x v45 cm. Velikost se úměrně zvětšuje s počtem jedinců. Důležité je velké větrání, aby se v teráriu netvořily plísně a správně cirkuloval vzduch. Nejlépe aby bylo větrání po 1/3 stropu a úzký proužek v přední stěně.
Nejvíce diskutované téma v chovu gekončíků je substrát. Každý chovatel má svůj názor, který je dle něj nejvhodnější a stejně tak my jsme z vlastních zkušeností některé substráty zavrhli a jako nejlepší nám přijde oblý štěrk velikosti 5-8 mm. Gekončíkům se po štěrku dobře chodí, drobné nožky jim do kamínků nezapadají a v případě nechtěného sežrání při lovu ho dokáže gekončík vyplivnout. Tento substrát se nejvíce blíží přirozenému povrchu, po kterém se gekončíci pohybují i v domovině. Někteří chovatelé používají písek, u něj ale může dojít k ucpání zvířete, které ho požírá kvůli nedostatku vitamínu a vápníku, nebo může být prašný, což dráždí oči a dýchací cesty gekončíka. Pokud ale zvolíte neprašný a ne příliš jemný písek a budete dodávat kvalitní vitamíny a minerály, neměl by to být problém. "Zakázaným" substrátem je lignocel, neboli kokosové vlákno, prodává se za legračně levnou cenu, ale Vašim zvířatům může opravdu uškodit. Když se vlákno dostane do zažívacího traktu a nasákne se vodou, nabobtná
a trávení ucpe. Dalším používaným substrátem je čistý bentonitový kočkolit, který sice není úplně přirozený, ale v trávení gekončíka se rozpustí a snadno vyjde ven. Nemáme s ním ale osobní zkušenosti, tak nemůžeme příliš soudit. Nejvíce hygienickou variantou jsou kuchyňské papírové ubrousky, ty chovatelé používají v boxech na odchov mláďat či při karanténě.
Ke spokojenému životu potřebuje gekončík dostatek úkrytů, ty mohou být jakéhokoliv tvaru či materiálu. Jako příklad uvádím kůru, kokosový ořech, keramický úkryt a podobně. Nutností je do terária umístit misku s vodou a malou misku s čistým vápníkem, který gekončík chodí podle potřeby lízat.
Jako zvláštní druh úkrytu je třeba uvést vlhké kladiště. Nejlépe slouží velká miska pod květináč přikrytá keramickým poklopem. Nejlepším substrátem je rašelina s pískem. Kladiště, ve kterém se stále udržuje vlhko, pomáhá gekončíkům se správným svlekem a samičky sem kladou v době páření svá vajíčka.
Vhodné je mít v teráriu zadní 3D stěnu, která zvětší jeho prostor a umožní gekončíkům lézt, kam se jim zlíbí. Stejně tak se hodí silné větvě s kůrou. Pokud chceme terárium zkrášlit, aby se nám více hodilo do prostoru bytu, zasadíme do něj živé rostliny. Musíme ale počítat s tím, že gekončík je tvor velmi zvědavý
a všechno nové musí prozkoumat. Takže občas květiny nevydrží jejich neustálé procházky po svých listech. Dobrou zkušenost máme s druhem scindapsus, který roste velmi rychle a nezničí se tak snadno. Také hmyz rostliny nenechá na pokoji, tak do terária dejte kousek mrkve nebo čínského zelí, cvrčci budou radši okusovat tuto svačinku, než aby vám ničili okrasné rostlinky.
Teplota v teráriu se udržuje pomocí klasické topné žárovky (watáž 30-40 dle rozměru terária), dále je důležité mít v terárku topný kámen, který hřeje jak přes den tak přes noc. Gekončíci na něm rádi odpočívají a hřejí si bříška, což pomáhá v dobrém trávení a celkové chuti k jídlu, vitalitě a náladě k páření. Kámen napojíte na spínací hodiny nejlépe tak, aby šel v cyklu hodina on, hodina off - tedy hodinu hřeje a hodinu ne - celý den i noc. (Stejně tak i na rozsvěcení a zhasínání světla použijeme spínací hodiny - doba svícení zhruba 10-12 hodin, závisí na ročním období.) Světlo je dobré umístit do třetiny terária, nikoliv doprostřed. Vznikne tak teplotní gradient, kdy je v jedné části terária teplota kolem 30-40 °C, v jedné kolem 25 °C
a v nejchladnější 22 °C. Gekončík si tedy sám zvolí, které místo se mu nejlépe líbí pro odpočinek.
Pokud si na stavbu terária netroufáte, nebo se vám ty na burzách nelíbí, zkuste kontaktovat firmu Terárka.eu, vyrábí nádherná kvalitní terária na míru, která určitě splní vaše představy.
Krmení
Jak je již uvedeno v úvodu, gekončíci se živí živým hmyzem. Nejlepší zkušenosti máme s cvrčky obecnými, které loví mláďata bez problému již od 1 dnu po vylíhnutí. Velikost cvrčka musí být úměrná tlamce gekončíka. Je dobré hmyz pravidelně střídat, aby měl gekončík pestrou stravu a časem mu jeden druh nepřestal chutnat. I když počítejte s tím, že je gekončík pěkně rozmlsané zvíře a jakmile mu začnete dávat jen dobrá šťavnatá sarančata, na cvrčka se jen líně podívá a nemá zájem. Střídáme proto cvrčky domácí, sarančata stěhovavá, šváby turkistánské, občas pro zpestření přidáme moučné červy a zophobasy, kteří nejsou vhodní k pravidelném krmení, protože obsahují velké množství tuku. (U zophobasů může hrozit pokousání zvířete, mají velká kusadla a proto je dobré před krmením červovi hlavu ustříhnout nebo rozmáčknout. Ano, je to drastické, ale je rozhodně lepší ublížit krmnému hmyzu, než abyste řešili úmrtí svého gekončíka, kterému červ prokousal střeva.) Nesmím zapomenout na smýkaný hmyz, který je pro ještěry lahůdkou, dávejte ale pozor při smýkání, abyste nebyli na chemicky ošetřované louce! V období snůšek dostávají chovné samice jednodenní holátka myší. Mláďata krmíme každý den a dospělce obden. Základem dobré stravy je kvalitně krmit samotný krmný hmyz - přeci jen, to, co sežere cvrček, sežere
i gekončík. V letním období je nejvhodnější hmyzu podávat listy pampelišek. V zimě čínské zelí a mrkev. Pozor na ledový salát, obsahuje příliš vody a gekončíci mohou mít průjem. Poté dáváme hmyzu vlastní suché krmení, které obsahuje kukuřici, pšenici a různé masové moučky.
Vitamíny a minerály
Nutností je přidávat k potravě vitamíny a vápník. Skoro každý podávaný hmyz předem obalíme ve směsi Roboranu H a čistého mletého vápence v poměru 1:2. Ve vitamínech musí být obsažen D3, který umožňuje vstřebání vápníků, při předávkování má opačné účinky, takže pozor na příliš "silné" vitamíny.
Rozmnožování a inkubace vajec
Pokud máte ambice pro vlastní odchov jedinců je nutné se na něj dobře připravit. Samec i samice musí být před pářením alespoň rok staří a samice musí mít minimálně 50-55 g, máte pak jistotu, že snůšku bez problému naklade. Páření vypadá poněkud drasticky, ale nebojte, je to přirozené. Samec na samici doráží, silně třepe ocasem a snaží se jí zakousnout za krk, a dostat se jí svou kloakou pod ocas. Když se jeho hemipenis spojí s její kloakou, dojde k oplodnění. Pro správné oplodnění je třeba akt opakovat víckrát po sobě. Takto spolu chovní jedinci "válčí" od konce zimování (leden až únor) do konce sezóny (září až říjen). Po oplodnění samice naklade vajíčka mezi 14 až 30 dny. Vajíčka jsou nejčastěji dvě (může být pouze jedno či dokonce tři, ale nejedná se o časté případy), střední velikosti a kožovitá. Z jednoho páření je samice schopna vytvořit až 4 snůšky, proto se nedivte, že se gekončíci nepáří každý měsíc. Samice vajíčka klade do předem připraveného kladiště, jak je uvedeno výše. V době březosti samice opravdu hodně žerou a je důležité jim dodávat minerály a vitamíny, aby měli dostatek živin pro utvoření vajíček. Zhruba tři dny před kladením samice přestanou žrát a nervózně přechází po teráriu a hledají vhodné místo pro nakladení. Často přehrabou celé terárium a obrátí ho vzhůru nohama, aby našly opravdu to nejlepší místečko. Nakonec je to většinou právě kladiště a tak celé pátrání bylo zbytečné a chovatel si láme hlavu, jak rašelinu dostat zpět
z kamínků do kladiště :D .
Vajíčka přesuneme do krabičky s vlhkým vermikulitem a dáme je do inkubátoru, kde je teplota 26-31 °C (teplota ovlivňuje pohlaví mláďat - při teplotách 27-28 °C se líhnou převážně samičky a to po 55-70 dnech. Samečci potřebují vyšší teplotu a to kolem 30-31 °C a líhnou se rychleji - kolem 45 dní).
Po vylíhnutí dáme mláďatům chvilku čas, aby si po tak namáhavé činnosti odpočinuli a přesuneme je do předem připraveného odvětraného odchovného boxu. Nejlépe k tomuto účelu slouží plastové boxy Samla
z Ikeii. V boxu by měla být miska s vodou a kamínkem, který pomůže malému gekončíkovi pohodlně pít
a nemusíte se bát utopení. Každý den je dobré box vlhčit, což usnadní mláďatům svlékání. Na dno nejlépe slouží kuchyňská papírová utěrka. Dále přidáme úkryt, například polovinu kokosového ořechu, kůru či plastovou misku. Teplota je stejná jako u dospělých jedinců v teráriu. Hůře se v malém boxu vytváří teplotní rozdíly, ale je důležitá teplota nad 30 °C. Teplotu zajistíme nejlépe topným kamenem, který s umístí přímo do boxu, či kabelem, který dáme pod box. V našich rack systémech máme kabel ve smyčce pod kachličkami v každé polici a teplotu řídíme termostatem. Mláďata krmíme 1-2 dny po vylíhnutí malými cvrčky. Každých 14 dní až měsíc se mláďata i dospělí jedinci svlékají. Takže když vám gekončík celý zešedne, neděste se, pouze vyrostl starému kabátku a musí ho svléknout. Kůži ze sebe sundává otíráním se o stěnu, úkryt
a tlamkou. Svlek gekončík požírá.
Pohlaví
Pohlaví lze určit kolem druhého až třetího měsíce. Nejlépe na 20-30 g. U samců jsou viditelné anální póry
a hemipenální kapsy.
Zimování
Mláďata není vhodné zimovat, zimujeme pouze dospělé chovné jedince. Zimování u nás neprobíhá nijak drasticky, pouze postupně zkracujeme dobu svícení až postupně zhasneme. Ideální teplota pro zimování je 18-22 °C. Samozřejmě i méně krmíme. U zimování je třeba sledovat kondici zvířat a v případě problému začít opět pomalu topit. Samec přes zimu zůstává v teráriu se samicemi a s příchodem jara dostávají všichni opět chuť na páření. Doba zimování je jeden až tři měsíce.
Karanténa
Jako karanténní prostory slouží stejný box jako pro odchov mláďat. Do karantény se přesouvají zvířata, která špatně přijímají potravu, mají nějaké zranění a hlavně nová zvířata, která si pořídíte do svého chovu. Aniž by to chovatel tušil, může vám prodat nemocné zvíře a pokud byste ho zařadili do terária mezi svou skupinu, došlo by k nakažení všech zvířat. Proto nechte nového jedince v karanténním boxu alespoň 1-3 měsíce a nechte udělat rozbory trusu. V případě kokcidií či giardií je léčba celkem snadná, samozřejmě jí nemůžete provádět sami bez rady veterináře! Pokud je vaše zvíře nakažené kryptosporidií, je to na něm vidět na první pohled. Nežere, je vyhublé, ocásek je tenký jako nitka a není aktivní. V tomto případě je léčba velmi náročná a ve většině případů není účinná. Proto si dobře rozmyslete, jaké zvíře si koupíte. Když budete nové zvíře shánět na tera burze a cena je podezřele nízká, prodejce má malinkatá mláďata v jednom boxu a netuší, jaké mají mutace, držte od něj ruce dál. Nejlepší možností je kupovat mláďata i dospělé gekončíky od prověřených chovatelů, kde máte jistotu původu zvířete, chovatelského servisu a čistoty chovu. Avšak i od kvalitních chovatelů dejte zvíře do karantény, ať máte jistotu. Nejskvělejší možností je, když vás chovatel pustí do svého chovu a vše vidíte na vlastní oči a přesvědčíte se, že zvířata chová v čistotě, kvalitně je krmí
a celkově se o ně dobře stará.
Jak poznat zdravé zvíře?
Základním poznávacím znakem je silný ocas. Pokud má gekončík ocas hubený, nedostává kvalitní potravu, nemá dostatek vitamínů a minerálů nebo není chován v dobrých podmínkách, v poslední řadě je napaden parazity. Sledujte svlek, gekončík se občas špatně svléká na čumáku, prstech a konci ocasu, pokud vidíte, že má na prstech několik vrstev staré kůže, není to rozhodně dobře. Dejte pozor na stavbu těla, zvíře, které nemá dostatek vápníku, je pokroucené, špatně chodí a má křivou tlamku. Nekupujte zvířata, která nemají alespoň 20 g! Pro malá mláďata je převoz velký stres, změna prostředí je pro ně šokem a mohou přestat žrát. U větších mláďat máte jistotu, že u vás začnou žrát bez problému.
Takže zdravé zvíře vhodné ke koupi = silný ocas, nezastřená barevnost, dobrý svlek, kvalitní stavba těla a váha nad 20 g.
Pokud by Vám něco v našem popisu chovu chybělo, nebojte se a napište nám email (jana.broucilova@gmail.com), rádi poradíme :) Chovu zdar!